Jak se chovat...

Jak se chovat na koncertě klasické hudby?

K chování na koncertě náleží i patřičně se obléct. Společenská pravidla pro toto již nejsou tak přísná. Pokud jdete v riflích, tak v tmavých a určitě neděravých (ať už z výroby či z dodatečného opotřebení). Pánové by měli mít košili či alespoň triko s límečkem.
Pokud přijdete později, vyčkejte se vstupem do sálu alespoň na malou přestávku mezi větami, ale nejlépe na potlesk mezi skladbami.
Vypněte zvuk i vibrace(!) na mobilním telefonu.
Pokud držíte v ruce papírový program či kapesníky, dejte si pozor, abyste nešustili. Větrové bonbony proti kašli si nachystejte předem do nešustivého sáčku či krabičky.
Pokud vás chytí záchvat kašle, rýmy či škytavky a nepřestává to, opusťte co nejrychleji sál. To samé platí i v případě, že vaše malé dítě mluví, brečí, křičí, leze pod sedačkami, rachtá hračkou a nepřestává to: opusťte sál...pokud možno i s vaším dítětem! 😉
Fotografie a videonahrávky účinkujících při hře nechte na profesionálních fotografech - hranaté světlušky nad hlavami posluchačů jsou rušivé. Pokud přece jen chcete fotku či kratičké video udělat, podržte fotoaparát či mobilní telefon nad hlavou jen pár sekund. Rozhodně ztlumte všechny zvuky zařízení, což platí i pro profesionální fotografy! Ti by si zároveň měli uvědomit, že oni nejsou na koncertě těmi nejdůležitějšími, takže jejich delší víření kolem podia v průběhu produkce, cinkání kovových přezek jejich brašen při výměně zařízení či cvakání závěrek při focení (existují kvalitní bezhlučné fotoaparáty) ruší jak účinkující, tak posluchače.
Mezi větami skladby se netleská ani když vás její provedení strhne. Je to zejm. kvůli účinkujícím, kteří se soustředí na celistvé provedení skladby. Pokud skladbu neznáte a nevzali jste si program, vyčkejte s potleskem až se dirigent ukloní směrem k posluchačům. Pokud se někdo utrhne a začne mezi větami tleskat, nepřidávejte se, ale ani na něj povýšeně nesyčte - stačí, když si uvědomí, že netleská celý sál. V našich končinách se budeme snažit s organizátory koncertů dohodnout, aby při uvádění skladeb upozornili na počet vět a netleskání mezi nimi a varovali před případným výskytem vět bez oddělující přestávky (tzv. attacca).
Ať už skladba končí mohutným akordem či procítěným pianissimem, nechte doznít nejen hudbu, ale sekundu-dvě i dojem z ní. Pak můžete spustit nadšený potlesk i příp. zvolat "bravo!".

A co je to vlastně ta věta? Je to část větší skladby (symfonie, sonáty, koncertu, komorní skladby). Taková skladba má nejčastěji tři nebo čtyři věty, které se liší tempem či charakterem, a je mezi nimi krátká přestávka. Někdy však autor skladby použije v notách tajemné slovo attaca, což znamená, že tam se za větou žádná přestávka nedělá. Ale v programu se toto (většinou) neuvádí. I všeobecně známá "Osudová", tedy Beethovenova Symfonie č. 5 c moll, má třetí větu Allegro v notách označenou attacca. Vzhledem k tomu, že čtvrtá věta této skladby je také v tempu Allegro, tak i celkem poučení žáci ZUŠ se na tomto koncertě ptali: "Kam se poděla čtvrtá věta?!" 😀

Jak se chovat na výstavě výtvarných děl?

Pokud to není výslovně povoleno či doporučeno, vystavených exponátů se nedotýkejte. Ve většině galerií je přísný zákaz sahat na exponáty!
V klidu procházejte galerií a nechte na sebe působit výtvarná díla. Díla hodnoťte potichu. Hlasité komentáře či dokonce smích jsou velmi nevhodné!
Pokud máte s sebou malé děti, pokuste se je vždy něčím vhodným a jim přístupným zaujmout. Dbejte, aby děti neběhaly a hlasitě nekřičely, nerušily ostatní návštěvníky.
Pokud si jiný návštěvník prohlíží výtvarné dílo, nevstupujte do jeho zorného pole, mezi něj a dílo.
Své dojmy z výstavy můžete napsat stručně do knihy návštěv.