Svátek nižších smyčců

Sezóna Kruhu přátel hudby pokračovala 1. dubna koncertem s názvem Trojrecitál. 

Usadili jsme se na nových židlích Slavnostní auly Pekařova gymnázia a naslouchali barvám nižších smyčcových nástrojů - violoncella a kontrabasu, ale velmi důležitou roli sehrál také klavír. Protagonisty večera byli tři mladí umělci, čerství absolventi pražské AMU, kteří právě stojí na prahu své kariéry.

Na úvod jsme se zaposlouchali do bravurního provedení kontrabasové sonáty Adolfa Míška v podání Václava Hořáka a Andrey Mottlové. Sonáta vznikla v roce 1911 v romantickém stylu dvořákovského ladění. Každá věta měla svůj jasný charakter, zajímavý byl energický furiant, který v komorních sonátách neslýcháme moc často. Umělci jsou báječně sehraní, přestože je klavírní part hutný, nikdy nekryje melodickou linku kontrabasu.

Následovalo Duo do Basso pro violoncello a kontrabas, které bylo skladatelem Zdeňkem Lukášem komponováno pro stejnojmenné slavné duo, které svého času tvořili první hráči České filharmonie František Host a Jiří Hudec (druhý jmenovaný byl donedávna profesorem Václava Hořáka). Jde o náročnou skladbu, která prověří všechny výrazové a technické dovednosti interpretů. V bohaté akustice auly duo vyznělo překrásně, nádherné byly části non vibrato v závěrečném Postludiu, které evokovaly chorál. Na třívěté duo přirozeně navázal přídavek - Rondo téhož autora, které vyladilo početné publikum před přestávkou do radostné nálady.

Po pauze jsme se ponořili do velké romantické violoncellové sonáty Edvarda Griega. Violoncellista Ladislav Mariaš vládne mohutným tónem, což si tato sonáta žádá, aby plně vyzněl také virtuózní klavírní part. Umělci ukázali skvělou souhru, dokázali vyklenout široké fráze. Cellista hrál s takovou vervou, že přetrhl několik žíní.

Závěr koncertu patřil Bottesiniho Koncertnímu duu na téma Belliniho opery "I Puritani"; poprvé se umělci na pódiu sešli všichni. Klavír měl tentokrát doprovodnou funkci a posluchači si mohli vychutnat virtuozitu hráčů na smyčcové nástroje. Zvláště pro kontrabas je skladba na hranici technických možnosti a Václav Hořák jí nezůstal nic dlužen.

Umělci byli odměněni nadšeným potleskem - květiny jim předali členové klavírního tria z místní ZUŠ (ze třídy Václava Hořáka😉), které zahájilo celý koncert milým vystoupením. Publikum se dočkalo ještě něžného přídavku - instrumentální verze slavné písně Když mě stará matka z Dvořákových Cigánských melodií.

Jsme pyšní, že první hudební krůčky udělal kontrabasista Václav Hořák na mladoboleslavské ZUŠ a nyní na naší škole pedagogicky působí. Přejeme všem protagonistům koncertu do budoucna hodně uměleckých úspěchů. Svými výkony nás přesvědčili, že jsou na nejlepší cestě zařadit se mezi osobnosti slavné české interpretační tradice.

MgA. Eva Pinkasová

Obrazovou dokumentaci zachytil Zdeněk Kolín: