Komentář čestného člena spolku k recitálu Jana Nováka
Se svolením zde uvádíme přepis komentáře pana Václava Hátleho, čestného člena našeho spolku, k houslovému recitálu Jana Nováka.
Za mimořádnou hudební událost je možné pokládat vystoupení mladého houslisty Jana Nováka s citlivým souzněním klavíristky prof. Martiny Hájkové, zkušené sólistky, komorní hráčky i pedagožky, v Městském divadle MB ve středu 15. 2. 2023.
Malý Jeník vyrůstal ve velice podnětném houslistickém prostředí, sám začal hrát na housle v šesti letech na ZUŠ Mladá Boleslav pod vedením Marie Švejdové. V současné době je studentem Pražské konzervatoře ve třídě prof. Jiřího Fišera.
Úspěšně absolvoval řadu soutěží, vystoupil i se symfonickými orchestry. Tak se dostal do souvislosti se jmény významných houslistů, jako jsou Václav Hudeček a Pavel Šporcl.
Pro svůj recitál si vybral velice náročná a známá díla, což vytváří možnost srovnávání tří odlišných slohových období, baroka, klasicismu a určité osobité klasicisticko-romantické syntézy. V programu zazněly následující skladby:
- G. Tartini: Sonáta g moll
- L. van Beethoven: Sonáta č. 7 c moll
- P.I. Čajkovskij: Koncert D dur
Hra mladého umělce skutečně nadchla. Vyznačovala se vynikající technikou obou rukou, spjatou jednoznačně s lehkostí. Pro levou ruku byla charakteristická čistá intonace, působivé dvojhmaty /např. krásné tercie u Tartiniho/, akordy, trylky, samozřejmost v technických pasážích, znělé flažolety a hřejivé vibrato. Pravá ruka se vyznačovala jakousi "vzdušností" vedení smyčce, různými smykovými variantami a samozřejmostí ve hře ve všech částech smyčce. To se přirozeně promítlo do odstíněné dynamiky a celkového výrazu.
Trvale v paměti mi zůstanou dva silné dojmy: přednes volné věty Beethovenovy sonáty, klidně "oddychujícího" Adagia cantabile, a druhá věta Čajkovského s úžasnými, až vymazlenými trylky a jejich závěry.
Výkon Jeníka Nováka byl po zásluze odměněn dlouhotrvajícím potleskem vstoje. Jeho housle nejen zářily, ale přímo "dýchaly". Přejeme mu do budoucnosti pevné zdraví, hodně úspěchů, a tedy i spokojenosti.
Václav Hátle